Pobřeží Pacifiku |
Naše auto je jedno z nejmenších na silnici, jejich záchody jsou vpodstatě takové menší bazénky, stromy jsou tady pravděpodobně vyvedeny ve špatném měřítku, porce jídla obrovské, zvířata přerostlá a u vzdáleností je dobře, že jsou uvedeny v mílích, protože aspoň nevypadají tak absurdně veliké. Po odjezdu z campu, kde jsme stanovali pod cypřišem, se vydáváme po pobřeží Tichého Oceánu směrem na sever. Je zataženo a od vody fouká chladný vítr. Konečně potkáváme správné naleštěné americké trucky naložené dřevem :-).
Protože už jsme dojedli bábovku od maminky a začínali jsme mít hlad (kromě Toma, kterému nebylo zrovna dobře, za což mohla Jiřího závodnická jízda), zastavili jsme kolem poledne na Brunch (snídaňooběd) v městečku Gualala. Nakonec z toho byl regulérní oběd, neb Americké porce jsou jako pro výkrm dobytka (bez urážky). Cestou k autu na nás transparenty mávalo pět přestárlých Hippiků se kterými jsme si trošku prosvištěli naši angličtinu, vyměnili názory na světové dění a dozvěděli se, že v Hualala jednou protestovalo dokonce 16 lidí, což je jako desetitisíce ve velkém městě.
Zastavte války, okupace, hladomory, těžení dřeva... |
Průjezd stromem |
Žádné komentáře:
Okomentovat