Den 13. (20.09.2014) Den mrtvého koně

Balíme se v campu a míříme na Dead Horse Point, kousek od NP Arches. Ke vzniku názvu existuji různé legendy a jedna z nich, která nejvíce provokuje představivost, je ta o krutých kovbojích, kteří nechávali na dnešním Dead Horse Pointu stáda divokých mustangů, aby zkrotla. Dead Horse Point je spojen se zbytkem útesu pouze úzkým krkem, kde byla vybudována ohrada, zabraňující koním v útěku. Jsme v poušti, bez vody a pořádné vegetace a divocí mustangové krotli poměrně rychle. Při jedné z výprav z neznámých důvodů kovbojové vybrali z ohrady jen nejlepší kusy a zbytek nechali napospas svému osudu. Ti, kteří nalezli pozůstatky nešťastných koní utrápených žízní a hladem, pojmenovali toto místo Dead Horse Point. Tak praví legenda. Druhá, daleko nudnější legenda, odvozuje název, od tvaru útesů nalevo od řeky, který má připomínat ducha koně. No nevím - nezvýraznit na informační ceduli ten útvar žlutou barvou a červeným orámováním, tak tam koně hledám ještě teď.

Výhled z Dead Horse Point na Colorado

Tom riskuje svůj život na hraně útesu

Poté míříme do Canyonlands National Parku. Pohled na obrovské kaňony, strmé útesy a pískovcové skály je opět úchvatný. Vyrážíme na půl druhé míle dlouhý trail, abychom si kaňon pořádně obhlídli. Cesta je poměrně náročná, ani ne tak kvůli vzdálenosti, ale zejména kvůli horku, které panuje. Ale výhledy rozhodně stojí za to! Fakt paráda. Tady člověk vidí, jakou má voda sílu a jak si Colorado (se svými občasnými přítoky po deštích) dokázalo proříznout cestu pískovcovým masivem.

"To nepřeskočím"

Canynonlands - několik "pater" útesů zaříznutých do pouště

Lukyn v Canyonlands NP

Pískovcové stěny

Naši výletníci. Lešek z opačné strany foťáku

Stovky metrů vysoké útesy

Všechny campy v Canyonlands jsou obsazeny, a tak k večeru míříme zpátky do městečka Moab, kde končíme opět ve velkém campu Slickrock. Ještě není tak pozdě, tak se jdeme projít do města a kouknout po obchodech.

Večerní obhlídka gift shopů - povětšinou nevkusné bebechy