neděle 19. října 2014

Den 27. (04.10.2014) King's Canyon NP 2.den

Po sprše a nákupech se vydáváme na trail k vodopádům Mist Falls. Cesta je ohromující, výhledy na skalní masivy jsou impozantní a na jedné plošině jsme skoro i zůstali, jak to bylo nádherné místo.
Osluněné skály se střídaly se zalesněnými svahy, a na jednom takovém místě na mě zpoza kamenu vybafnul medvěd. Teda on samozřejmě nevybafnul, to medvědi nedělají, ale vylezl asi 2 metry přede mne na stezku, kouknul na mě a šel dál do kopce. No kdybyste mě v ten moment pořezali, tak ze mě nic nepoteče. Stál jsem tam a chvilku jsem ani nevěděl, co dělat. Pak jsem pomalu odcouval a počkal na Jirku, který byl asi pět minut za mnou. (Ten toho medvěda aspoň nafotil – mě to v tu chvíli ani nenapadlo :-) ). Je to diametrálně jiný pocit, když medvěda vidíte už z dálky a jdete si ho vyfotit, a když se s ním setkáte naprosto nečekaně a hodně zblízka. Lukáš s Tomem byli v tu chvíli už nahoře u vodopádů, tak o medvěda prozatím přišli.

Mist Falls byly ovšem parádní a uklidnily mé trošku pocuchané nervy. Cestou zpátky jsme mého kamaráda medvěda potkali ještě jednou, když si šel na chvilku posedět do řeky, takže jsme si ho mohli vyfotit konečně všichni. No prostě medvědi všude.
Večer přejíždíme asi 100 mil do Yosemite NP, kde máme zarezervované místo v campu.

To jsou panorámata!
Kings River



Mist Falls
Můj medvěd

Jirka fotí stromy

neděle 12. října 2014

Den 26. (03.10.2014) King's Canyon NP 1.den

King’s Canyon leží severně od Sequioa NP a dohromady tvoří jeden celek pod společnou správou. Líbí se mi asi víc, než Sequoia a nabízí i lepší výlety. Kaňon byl vytvarován ledovcem, který tady během několika dob ledových vytvořil pořádné koryto pro dnešní King‘s River, která pomalu v erozi pokračuje.
Jdeme se samozřejmě podívat na největší stron King's Canyonu - General Grant měřící 81,5 metru s obvodem takřka 33 metrů.
General Grant


Kousek od něj bylo ve spadlém kmeni sekvojovce vybudováno jakési obydlí a stáj pro koně. Jsou tady i zbytky stromu, pokáceného v roce 1875, který se při dopadu roztříštil na spoustu kusů. Zábavné je, že když z toho co zůstalo pohromadě uřízli kus (takový placatý špalek - průřez o výšce 16 stop), a poslali jej na výstavu do Filadelfie, lidé z východu odmítli uvěřit tomu, že se jedná o jeden kus dřeva z jednoho stromu a výstavu nazvali podvodem. Tak velké stromy prostě neexistují!
Pobaveni vyrážíme na výšlap na Panoramic point s výhledem na celý King’s Canyon. Poté míříme na trail okolo Zumwalt Meadows, krásnou trasu přes žulové skály a přes les okolo do zlatova zabarvené louky. Už jde vidět, že se blíží podzim a krajina vypadá fakt pěkně. Škoda, že neumím fotit. Přes noc už jde poznat, že jsme poměrně vysoko, a tak si beru na noc do spacáku i tričko a ponožky.

Obydlí / stáj / sklad v padlém stromě
Výhled z Panoramic point na jezero

Zumwalt Creek

Výhled na Grand Sentinel přes Zumwalt Creek

Zumwalt Creek
North Dome

Lukáš
Zumwalt Meadow


Den 25. (02.10.2014) Sequoia NP

Vzhledem k našemu nočnímu (rannímu) příjezdu vstáváme dost pozdě, tak si pro dnešek dáváme menší cíle a jedem se podívat na největší atrakce národního parku. Jak už název parku (založeného v roce 1890) napovídá, nachází se tady největší stromy na světě, sekvojovce. Což je trošku matoucí, protože Sequoia je česky sekvojovec a Redwood je česky sekvoj.
Oproti Redwoodu NP, zde není jeden sekvojovec na druhém, ale lesy se skládají ze směsi borovic, jedlí, stromů, které neumím poznat, a (samozřejmě) sekvojovců. Park je taky plný medvědů, medvědů, medvědů, ještě medvědů a abych nezapomněl, medvědů. Když jsme před měsícem v Yellowstonu viděli grizzlyho asi ze 30 metrů, tak jsme měli takřka vánoce. Tady bychom museli slavit i chanuku, čínský nový rok a ramadán dohromady. Medvědi se na člověka doslova sypou – támhle jedem leze na strom, támhle další běží přes silnici… Naštěstí si kaliforňani vyvraždili na počátku 20. století všechny grizzly, takže se vždy jedná o baribala (black bear), který není tak agresivní.

Medvěd
Medvídě

Medvěd
Medvěd

Medvěd
Medvěd

Medvědi
Medvídě

Medvídě
Medvěd

Udělali jsme si výšlap na Moro Rock, žulovou dominantu v samém středu národního parku o výšce 2050 metrů. Nahoru vede 400 schodů postavených v roce 1930 pro návštěvníky (ze žulových kamenů - takže je každý jinak velký). Výhled je parádní na takřka celý park. Konečně vidíme taky nějaký pořádný kámen (žulu), pískovců jsme viděli dost a dost.
Výstup na Moro Rock
Výhledy na Sequioa NP
Výhledy na Sequioa NP

 Projeli jsme si stromem Tunnel Log, který v roce 1937 spadl přes silnici, a tak do něj prostě vyřízli díru na auta. Dneska se dá i objet okolo (přeci jen návštěvníci s karavany by měli asi poněkud trable se otvorem protáhnout), ale stále můžete jet po původní cestě skrz. Pak se vydáváme na trail okolo Crescent Meadow, což je louka uvnitř Giant Forrest, krásně olemována sekvojovci, kde potkáváme medvědici i s medvídětem. Jak říkám – jsou všude. Obhlídli jsme si taky největší žijící organismus na světě – strom Generál Sherman (ve výšce drží sice až druhé místo, ale je nejobjemnější). Mezitím Lukáš fotí rodinku medvědů – tentokrát s dvěma medvíďaty. Už se stmívá a tak míříme do campu, dospat včerejší deficit.

Táááákovoudle rybu jsem chytil! Pche - menší než průměr kmene, jo?
Sekvojovce

Generál Fittipaldi Sherman Hladelka
Toto shromáždění stromů je nazváno "The Senat"

Tunnel Log

Výlet okolo Crescent Meadow

čtvrtek 9. října 2014

Den 24. (01.10.2014) Los Angeles

Lukyho nabíječka se nenašla, takže zařazujeme do plánu návštěvu nějakého obchodu s foťáky a baterkami Canon. Po snídani (opět pozdní, jako vždycky) se kupujeme baterku, a pak máme v plánu prohlídku plovoucího muzea USS Iowa.

USS Iowa je bitevní loď postavená během druhé světové války (spuštěna v roce 1943), která s přestávkami a s postupnými modernizacemi sloužila až do roku 1990, kdy byla definitivně vyřazena. Jedná se o špičku ve své třídě, v boji nebyla nikdy překonána a jedná se o poslední vedoucí loď bitevních lodí amerického námořnictva. (Bitevní lodě se přestaly vyrábět, protože s rozvojem letadel se zvětšil operační dosah letadlových lodí, které se tak staly dominantními hráči na světových oceánech). Jedinými obětmi na její palubě, je 47 námořníků zabitých výbuchem a následným požárem nálože v dělové věži, při námořním cvičení v roce 1989. Loď má úctyhodné 406 mm hlavní děla s dostřelem 24 mil (což už je za horizont), 127 mm děla s dostřelem 10 mil a spoustu další výzbroje (včetně raket Tomahawk – tedy dnes pouze jejich maket). Je to pořádný kus železa, o metr delší než Titanic, s výtlakem 57,5 tisíce tun a s maximální rychlostí 33 uzlů.

Děla ráže 406 mm
Vystřelit dělo, tak kluci ohluchnou (a já taky)
Tom by velikostí vyhovoval jako vhodná náhrada projektilu

Kapitánské křeslo. Za šíleným pancéřováním byl kormidelník
Pohled z můstku

Ubikace mužstva v 80. letech (ve 40. a 50. jich spalo 5 nad sebou!)
Jídelna


Po prohlídce Iowy se vydáváme do Santa Monicy, kde se proháněl David Hasselhoff v červených trenýrkách. Lukáš s Jirkou se jdou okoupat do oceánu, já tam raději nelezu – přeci jen voda není nijak teplá. Počkali jsme si na západ slunce, abychom udělali fotky jako ze závěrečných titulků Pobřežní hlídky, a jedeme navštívit mou kamarádku a sousedku z Bartovic, která v Santa Barbaře trénuje tenis. Dojíždíme tam dost pozdě, tak na nás chudák musela čekat – promiň Teri :-). Dáváme si večeři, prohlížíme si noční město (které vypadá dost dobře – škoda, že ho nevidíme za světla), a protože nechceme dojet do Sequoia NP až za rozbřesku, raději vyrážíme na cestu. Stejně dojíždíme až kolem páté hodiny ranní.

Suvenýr z Iowy
Dejvid Hajzlhof (a nějaká ženská, která mi kazí záběr)

Já jsem si smočil pouze nohy
Lukáš s Jirkou si zaplavali

Santa Monica
Lešek & Terča

Den 23. (30.09.2014) Universal Studios LA

Zrána jsme začali hned neradostně, protože se Lukymu z umýváren ztratila nabíječka s baterkou do foťáku, kterou tam měl přes noc. Snad ji jen někdo uklidil - ale v office building o ní zatím nic nevědí. Zeptáme se zítra. Na dnešní den jsme si naplánovali návštěvu Universal Studios, a i když se Lukášovi moc nechce, nakonec se nechává přesvědčit, a jde s námi.

Carpool Lane - pruh pro auta o dvou a více pasažérech
Cesta do středu LA je šílená. Přesto, že jim přes město vede několik dálnic a každá má aspoň 5 pruhů v každém směru, i tak je provoz strašlivě hustý. S výhodou využíváme speciálního pruhu úplně vlevo, který je určený pro vozidla se dvěma a více lidma. Ten je prozměnu skoro prázdný.









Jirka na červeném koberci
V Universal Studios jsme nakonec strávili téměř celý den, ale jsem trochu rozpačitý, jestli bych to doporučil, kdyby se mě někdo ptal. Kromě okružní jízdy (Studio ride), která má něco do sebe a je i filmově poučná, se jedná víceméně o zábavní park, a s autentickou návštěvou filmových studií to nemá moc společného. Pro ty, koho zajímá víc filmové řemeslo, bych asi doporučil zajít si do Paramount Pictures, Warner Bros a nebo do Barrandova. Na druhou stranu jsme si neskutečně užili představení Vodní svět, na motivy filmu s Kevinem Costnerem. To byl asi highlight celého dne. Akční podívaná se spoustou cákající vody, a výbuchy, kam nakonec na vodní plochu hodili i hořící letadlo. To už jsem regulérně koukal jako blázen :-). Protože jsme si po zkušenostech ze San Diega schválně sedli do Soak zone, odcházíme kompletně mokří.
Park nabízí samozřejmě i několik tematických jízd, ve stylu filmu Mumie (roller coaster, který s vámi jede tmou, takže nevidíte, kam se zatočí dráha a kde na vás co vybafne), Jurský Park (to jedete pro změnu vodou, takže se trošku namočíte - opět), Transformers (3D jízda se speciálními brýlemi. Klobouk dolů před tvůrci – přesto, že jsme určitě neujeli dohromady ani 30 metrů, měl jsme pocit, že jsme s autobotem projeli celé město, padali jsme, letěli jsme, bojovali jsme… fakt super vymyšlené a 3D efekty jako živé – nebýt strašlivé fronty, dal bych si to ještě jednou), Simpsonovi (3D jízda Krustyho zábavním parkem – a opět skvěle provedeno. Přesto, že jsme se vpodstatě nehnuli z místa a vozík se s námi jen všelijak nakláněl a třásl, měli jsme pocit šílené jízdy) a Shrek (4D kino, kde na vás cákají vodu, foukají vám za krk a lechtají na nohou – tady byla jediná zábavná chvíle, kdy na nás jakože vysypali pavouky, polechtali nás na nohou a více jak polovina kina zaječela – to mě pobavilo. Jinak je to spíš pro děti).

Vodní svět - parádní představení!

Mokří od hlavy až k patám (za námi letadlo)
Tom u Kwik-E-Martu

Kulisy standardního Amerického města

Baráky jsou jenom atrapy - buď zděné, nebo kompletně ze dřeva


Původní DeLorean z Návratu do budoucnosti

Občerstvení, suvenýry
ááááááááááááá



Večer se ještě jedeme podívat na nápis Hollywood, který je ve tmě a moc vidět nejde, a stavujeme se na Hollywood Boulvard, podívat se na chodník s hvězdami. Chodník slávy je neskutečně dlouhý a svou hvězdu tu má každý druhý filmový herec, zpěvák, televizní osobnost, osobnost rozhlasu nebo divadelní herec. Někteří lidé tu mají více hvězd, každou pro jinou kategorii.

Barney
Osádka Apolla 11 v kategorii filmových hvězd

Obyčejná špinavá ulice s Chodníkem slávy

Jediným, kdo má hvězdu ve všech pěti kategoriích je Gene Autry, o kterém jsem v životě neslyšel. Ulice je to špinavá, plná podivných podniků a existencí, černoši tu prodávají trávu, spí tu bezdomovci a u některých rohů to páchne, jako na veřejných záchodcích. Rozhodně se nejedná o nějakou luxusní vyhlášenou adresu s věhlasnými podniky a slavnými kiny.
Kolem půlnoci už jsme zpátky v campu, chvilku pozorujeme skunka, který tu šmejdí, a jdeme spát. Snad si nás v noci neoznačkuje.