Ráno vstáváme poměrně brzy, abychom si stihli všechno sbalit a ještě nakoupit jídlo. Čeká nás dvoudenní pochod korytem Virgin river, a protože okolo trasy samozřejmě nikde nejsou záchody, nafasovali jsme i speciální pytlíky na naši případnou potřebu, kterou musíme donést s sebou zpátky dolů. Jak stojí v průvodci: „Be prepared to carry your own poo.“ Naposledy jsme tedy navštívili normální záchod a na 9:30 už máme objednaný odvoz k hornímu toku Virgin River v severní části národního parku. Cesta trvá něco okolo hodiny, a po svačince už v plné polní vyrážíme směrem k řece. Trasa by se měla dát zvládnout během cca 12 hodin, takže nemusíme nějak extrémně spěchat, protože na to máme 2 dny.
První dvě míle se ještě dají jít po stezce podél řeky, ale pak už musíme smočit nohy, abychom mohli pokračovat. Samozřejmě tak činíme s nadšením, protože proto jsme přece tady! Speciální boty z půjčovny se ukazují jako vynikající výrobek, na kamenech drží jako přibité, vůbec nekloužou, mají pevnou podrážku a jsou i docela pohodlné. Ponožky ani boty nejsou samozřejmě vodotěsné, ale zajišťují příjemný tepelný komfort. Tyč nám slouží k zjišťování hloubky koryta a zároveň jako opora, ať se někam nesmekneme.
 |
| Vzhůru do vody! |
Něco takového jsem ještě nezažil. Koryto občas vede mezi skalami, někde jen pár metrů úzkým kaňonem. Člověk si musí hledat cestu, tak aby se zbytečně někde nevyválel – přece jen máme na zádech spacáky, karimatky a stany a ne všechno se vešlo do vodotěsných pytlů. První dvě míle jdeme ještě po stezce kolem řeky, ale pak už si musíme namočit nohy, abychom se dostali dál. Na to se samozřejmě těšíme! Cesta je to fakt zajímavá! Kameny, peřejky, voda po kotníky i nad kolena, vodopád (který teda musíme obejít), úzké kaňony… Hned jsem si vzpomněl na Káťu, že jí (jako vodnímu tvoru) by se tu strašně líbilo.
 |
| Občas to bylo nad kotníky, občas nad kolena... |
 |
| Vodopád se musel obcházet - naštěstí bylo kudy |
 |
| Upper Narrows |
Kolem šesté hodiny dorážíme na naše kempovací místo, a protože je ještě dost času do setmění, vydáváme se na průzkum vedlejšího kaňonu (který je teď suchý – voda jím protéká asi jen na jaře a při deštích) a protože není moc co dělat, jdeme spát ještě za světla. Třeba se ráno vzbudíme brzo.
 |
| Jirka ve "stanu" a v BOTÁCH!!! |
 |
| Naše kempoviště |
 |
Kaňon u našeho kempovacího místa - míříme na obhlídku
|
 |
| Jirka horolezec - nahoru to šlo líp, než dolů... |
 |
| I tady se vodní eroze na stěnách vyřádila |
Aspoň jsme si mysleli, že vstaneme brzo. Realita je taková, že stejně nevyrážíme dříve, než v devět a kolem poledne už potkáváme první turisty, kteří jdou zdola nahoru (jen kousek trasy, a pak zpátky).
 |
| Přírod na dosah ruky - jelen nás naprosto ignoroval |
 |
| Virgin River |
V jednom místě je řeka hodně hluboká (asi po prsa) a jsme nuceni vpodstatě plavat, protože nás nadnáší naše bágly. Procházíme slavnými Narrows (které daly jméno celé trase), kdy je kaňon široký jen několik metrů a různě se klikatí. Úchvatné.
 |
| Tom v Narrows |
 |
| Vodní krysa ve svém přirozeném prostředí |
 |
| Narrows |
Turistů přibývá, a jak už jsem se zmínil v předchozím příspěvku, je tady neskutečně mnoho mnoho mnoho mladých holek! Můžeme si ukroutit hlavy! V předchozích parcích jsme potkávali překvapivé množství lidí v důchodovém věku. Asi je tu na rozdíl od našich zemí zvykem, že si na stáří lidé pořídí karavan, a jezdí a jezdí a jezdí... My však oceňujeme Zion pro přesně opačnou situaci :-).
Odpoledne dorážíme k poslední autobusové zastávce, odkud se necháváme přepravit do Springdale. Tady vracíme vybavení a vyrážíme směrem na Las Vegas, kde už máme zamluvené ubytování v Hotelu & Casinu Cannery (za nižší cenu, než byl hostel v Salt Lake City, tu máme komfortní hotelové ubytování).
Žádné komentáře:
Okomentovat